Adam Záviška se zaměřuje na extrémní bikové závody. Je finišerem: Tour divide, American trail race, nebo Lapland extreme challenge. V rozhovoru nám zodpověděl pár otázek ohledně přípravy kola na podobnou akci.
Jezdíš na fullu nebo hardtailu?
Záleží na trase, ale nejčastěji jsem pro své výzvy volil hardtail s pevnou vidlicí. Z důvodu váhy, možnosti naložení kola a ušetření si možných technických problémů.
Co za pláště nejraději používáš?
Většinu závodů jsem absolvoval na Continental Race King, což fungovalo dobře, jsou to desetitisíce kilometrů, co jsem s nimi ujel. V poslední době je však mezi závodníky například na Tour Divide velmi oblíbený Vittoria Mezcal, tak ho teď také zkouším.
Používáš bezduše?
Teď už ano, až se divím, co všechno jsem byl kdysi schopný absolvovat na pláštích s dušemi. Když se ale kolo transportuje letadlem, je to s dušemi jednodušší.
Jak moc řešíš váhu kola?
Váha kola je pro mě hodně důležitá. Hlavně když se jede bikepacking, je opravdu hodně co řešit. Když je potřeba na kolo naložit vše, co budete potřebovat následující pár týdnů. A když se člověk i s nákladem dostane na váhu nějakého levného kola, je to skvělý pocit svobody, kdy vás při jízdě nic moc nelimituje.
Co za nářadí s sebou vezeš?
Nevozím s sebou nic speciálního, prostě takový ten základ. Abych byl schopný řešit defekty a nejčastější závady, ale zároveň abych s sebou vezl co nejmenší váhu.
Co opravuješ nejčastěji?
Díky pečlivé přípravě se mi naštěstí větší problémy vždy vyhýbaly. Ale když se jede závod na několik tisíc kilometrů, je potřeba počítat s tím, že během cesty budete řešit výměnu spotřebních komponentů, jako jsou brzdové destičky, řetěz, pláště. Ty jsem si posílal do balíčků na trasu.
Máš z některých z tvých cest zkušenost, kdy ti domorodci pomohli se servisem kola?
Naštěstí jsem nic zásadního na svých cestách řešit nemusel, takže ne. Kamarád měl ale v Anglii problém s brzdami. A opravdu se divil, když zjistil, že v Anglii dávají brzdy obráceně. V servisu pak ztrácel další čas, když si je nechal přehodit, protože nebyl schopný s prohozenými pákami pokračovat.
Jaká výzva tě aktuálně nejvíc láká?
Z dlouhých bikepackingových závodů teď aktuálně asi nic, raději teď cestuji více na pohodu mimo závody. Baví mě teď posouvat možnosti, co si mohu dovolit se svojí zlomenou nohou. Po tom, co jsem měl v noze 12 šroubů, cítím, že velké zimní dobrodružství zatím není možné. Ale baví mě český závod Jibe-Jaha, letos mi noha na 150 km vypověděla službu. Tak doufám, že za rok se mi povede dojít na 300 km.
.jpg)